V korunách stromů

Tuto kompozici jsem nosil v hlavě asi půl roku od konce zimy do podzimu, neboť mi bylo jasné, že realizovat půjde až opadá listí ze stromů, takže někdy začátkem listopadu. Vytipovanou oblast mléčné dráhy jsem si vyfotil už v srpnu, jelikož jsem měl strach, že na podzim kvůli počasí s tím může být problém. Netušil jsem však, jaká práce mne čeká, nastavit vyfocenou výseč oblohy potmě v lese s korunami stromů, tak aby mléčná dráha nebyla příliš zakrytá. Zkuste si to představit, potmě vleže na displeji živého náhledu není vidět nic a v hledáčku to není o mnoho lepší a teď jak zaostřit a nastavit tu správnou kompozici. Jde o pohled do zenitu 15.11.2017 v 17h 59m přes objektiv Canon EF-S 18-55mm ohniskem 18mm.

Pastýř

Symbolicky jsem na této kompozici zachytil souhvězdí Pastevce společně s valašskou krajinou s pasoucími se ovečkami  a kravkami. Zpočátku, když mě tato kompozice napadla jsem myslel , že to nejspíš nepůjde, neboť jsem mylně předpokládal, že se dobytek v noci nepase a že je schován někde ve stáji, ale není tomu tak. Poté jsem ještě musel vyřešit problém, jak zachytit ovečky v noci, aby tyto vlivem delší expozice nebyly na snimku rozmazány. Nakonec jsem fotil při svitu měsíce maximální citlivostí a světelností , 6s expozicí.

Divočák

Na tomto obrázku jsou zachyceny emisní, reflexní a temné mlhoviny v souhvězdí Jednorožce. Tato červená emisní mlhovina těsně nad horizontem a kousek před křovím je překryta temnou mlhovinou, která do ní vykresluje siluetu přední části divokého prasete. Já ho zde symbolicky zobrazil jak vylézá z křoví.

 

Cassiopeia a Pulčínské skály

Tato kompozice zachycuje souhvězdí Cassiopei s okolní Mléčnou dráhou, mlhovinami a hvězdokupami, společně s největším pískovcovým skalním městem v moravských Karpatech – Půlčínskými skálami. Souhvězdí je zachyceno v  tzv. dolní kulminaci, což znamená, že je nejníže nad obzorem.

 

Živel

Tato momentka vznikla  víceméně náhodou. Chtěl jsem si vyfotit mléčnou dráhu zapadající nad mořem a tak jsem jednou v noci vyrazil na pláž. Měl jsem vyfocených pár snímků, když se začalo v dáli blýskat a docela rychle se blížila bouřka, shodou okolností téměř ve směru focení. Pokračoval jsem ve snímání mléčné dráhy a poté plynule přešel ve fotografování bouřky. A tady vidíte výsledek, v podstatě mozaika dvou polí vyfocených krátce po sobě.

 

Zatmění nad hradem

Na tuto scenérii jsem se připravoval a těšil delší dobu a doufal, že bude v daný den jasno. Vzhledem k nabytým zkušenostem už nebyl problém najít to správné místo, aby kompozice vypadala takto. Je na ní zachyceno částečné zatmění měsíce nad hradem Helfštýn, tak jak jsem ho mohl pozorovat z Lipníku nad Bečvou dne 7. srpna 2017. Fotografie byla oceněna astrofotografií měsíce.

 

Racek a rybník

Na této kompozici je zachycena mlhovina s označením IC2177 již astronomové říkají Racek. Jednoduše proto, neboť připomíná letícího racka a já ho zde symbolicky zobrazil při západu, jak prolétá nad Choryňským rybníkem.

 

Mlýn

Snímek ukazuje Větrný mlýn u obce Spálov společně s galaxií M33 v Trojúhelníku. Symbolicky jsem v této kompozici zobrazil obrovský vesmírný mlýn v podobě Galaxie, který mele mezihvězdnou hmotu na jednotlivé hvězdy, s pozemským, který mlel zrno.

 

Diamanty nad Helfštýnem

V listopadu 2014 bylo pozadí tohoto snímku, tehdy pod jménem M45 Plejády širší okolí, oceněn astrofotografií měsíce. Tehdy  napsal v doprovodném textu pan Marcel Bělík, cituji část textu:Prachové filamenty, patřící patrně do Gouldova pásu mladých hvězd, jímž nyní prochází nejen Plejády, ale i naše Slunce, vytvářejí úžasnou kulisu hodnou zaprášeného a pavučinami pokrytého sklepení starého hradu, ve kterém jak diamanty modravě září Plejády. O dva roky později jsem si tato slova připomněl a začal vytvářet kompozici, kterou vidíte a rozzářil jsem ony diamanty nad hradem Helfštýnem.

Mořské pobřeží v noci

Další obrázek z dovolené na Malém Lošinju. Na tuto kompozici jsem byl nachystaný už z předchozího roku. Symbolika snímku spočívá v členitosti mořského pobřeží, která je v mých očích podobná jako temná zákoutí Mléčné dráhy. Jakoby se tato rozeklanost zrcadlila v moři hvězd na nebi, jež tvoří Mléčnou dráhu. Červené mlhoviny nahoře patří do komplexu emisních mlhovin v souhvězdí Labutě. Nejvýraznější je mlhovina tzv. Severní Amerika, kterou snadno poznáte podle tvaru, neboť má tvar tohoto kontinentu.